Rybaření v Dusky Soundu

Hlavním cílem cesty do samotného Dusky soundu bylo, alespoň pro mne, rybaření. Od několika lidí jsem slyšel zkazky. jak neobyčejné úlovky se zde dají ulovit. A tak vyzbrojen pytlačkou jsem po příchodu na Super Cove Hut zapomněl na únavu a hned se hnal k moři.

Prvním úskalím rybolovu na tomto místě byl přístup k moři. Břeh tam byl velmi strmý a chvilku mi trvalo než jsem našel vhodný sestup na podle mne dobré místo. Zde byla velká skalnatá plošina, jejíž okraje strmě klesaly do moře.  Protože byla děsně kluzká, několikrát jsem se málem pěkně natáhl a nebo spadl do moře.

Pohyb v již tak dost náročném terénu ještě stěžovali sandflies. Už jsem byl zvyklí na jejich otravování jakmile se člověk zastavil, ale na to co se dělo zde, jsem ani zdaleka nebyl připraven. Prakticky okamžitě se na mě sesypali a snažili se získat každou kapičku mojí krve. Ruce a nohy jsme měl úplně černé, lezli do očí a uší, kousaly na spáncích. Na nohou jsem měl sandále a silné ponožky do pohorek, ale to jim nezabránilo, aby mě během chvilky nerozhlodali kotníky do krve, což přitahovalo další malé upírky. Většinou repelenty nepoužívám, ale tentokrát jsem ho na sebe zoufale nastříkal v naději, že snad alespoň trošku pomůže a hned běžel (čti ""poslal Báru") pro moskytiéru, aby se tam dalo aspoň chvíli vydržet.

Poté co se mi podařilo se alespoň trošku ochránit před krvežíznivými muškami a navázat háček (sand flies skoro neumožňují jakoukoliv jemnou činnost) začal lov. Po malé chvilce se pověsti o rybách ve fjordu potvrdili. Skoro okamžitě zabrala malá rybička jejíž části posloužili jako návnada pro další, větší ryby. Za poměrně krátkou chvíli jsem měl nalovenou necelou desítku asi tří druhů ryb Jednu z nich jsme identifikoval jako Blue Cod (velice ceněná a chutná ryba), ostatní netuším. Kromě sandflies mi ještě komplikoval život asi metrový žralok, který se pořád ukazoval u hladiny, občas se zajímal o moji návnadu a hlavně plašil kořist(když se o žraloku dozvěděla Bára, tak se zděsila, protože se o kousek vedle koupala na pláži). Z úlovku jsem vybral od každého druhu tu největší na večeři a zbytek pustil zpět do moře. Jen těžko se mi odcházelo, ale hlad a sandflies nakonec zvítězili.

Druhý den ráno jsem hned po snídani zamířil opět k moři. Návnada z hlav včerejších ryb nebyla špatná a ryby se o ní ochotně zajímali a to včetně včerejšího žraloka. Žralok se o ni zajímal tolik, až ji najednou hned po nahození sežral a následoval krátký nerovný souboj žraloka proti muži. Žralok měl pěknou sílu a vlasec pořádně řezal do rukou, ale já nechtěl povolit. Už jsem měl na břehu jeho hlavu a horečně přemýšlel, co proboha budu dělat, když ho opravdu dostanu ven (přece nenechám takový úlovek ladem:-)), když se mu konečně podařilo překousnout vlasec a zmizet v hlubinách. Docela jsem si oddychl, že to tak dopadlo, přeci jen mám s přípravou žraloka pramalé zkušenosti. Než mě saandfies vyhnaly, podařilo se mi ulovit pět slušných ryb (jeden Blue Cod, ostatní netuším :), které stačily k obědu a ještě i na další večeři.